Rozdělení stavebních hmot z hlediska třídy reakce na oheň
Vztah mezi požadavky na stupně hořlavosti a třídami reakce na oheň dle ČSN 33 2312 ed. 2. | |
Stupeň hořlavosti | Třída reakce na oheň |
A | A1 |
A2 | |
B | B |
C1 | C |
C2 | D |
C3 | E |
F |
Rozdíl mezi stupněm hořlavosti a třídou reakce na oheň
Základní rozdíl mezi stupněm hořlavosti a třídou reakce na oheň spočívá v tom, že stupeň hořlavosti hodnotí samostatně jednotlivé hmoty, zatímco třída reakce na oheň hodnotí celý stavební výrobek v konečném provedení - například sendvičové stěny, zateplovací systémy apod
Klasifikace stavebních výrobků podle jejich reakce na oheň
Pro klasifikaci stavebních výrobků podle jejich reakce na oheň se zkouší podle následujícího postupu:
Třída E
Výrobek, který má být klasifikován do třídy E, se zkouší podle ČSN EN ISO 11925-2 pomocí plamene působícího po dobu 15 s.
Třídy D, C, B
Výrobek, který má být klasifikován do tříd D, C nebo B, se zkouší podle ČSN EN ISO 11925-2 pomocí plamene působícího po dobu 30 s. Výrobek, který vyhoví požadavkům stanoveným na výsledky zkoušky podle ČSN EN ISO 11925-2, se dále vyzkouší podle ČSN EN 13823, resp. podle ČSN EN ISO 9239-1- toto platí pro podlahové krytiny.
Třídy A1, A2
Stejnorodé výrobky
Výrobek, klasifikovaný do třídy A1, se zkouší podle ČSN EN ISO 1182 a podle ČSN EN ISO 1716. Výrobek klasifikovaný do třídy A2, se zkouší buď podle ČSN EN ISO 1182 nebo podle ČSN EN ISO 1716.
Nestejnorodé výrobky
Každá podstatná složka nestejnorodého výrobku, klasifikovaná do třídy A1, se zkouší samostatně podle ČSN EN ISO 1182 a podle ČSN EN ISO 1716. Navíc každý výrobek obsahující vnější nepodstatnou složku a vyhovující kriteriu PCS se zkouší podle ČSN EN 13823, resp. podle ČSN EN ISO 9239-1 –toto platí pro podlahové krytiny. Každá podstatná složka nestejnorodého výrobku, klasifikovaná do třídy A2, se musí zkoušet samostatně buď podle ČSN EN ISO 1182, nebo podle ČSN EN ISO 1716. Nepodstatné složky nestejnorodého výrobku se zkouší samostatně, a to pouze podle ČSN EN ISO 1716.
Další podmínka pro třídu A2
Všechny výrobky, které mají být klasifikovány do třídy A2, se musí zkoušet navíc podle ČSN EN 13823, resp. podle ČSN EN ISO 9239-1 u podlahových krytin.
Až do 31. 12. 2007 byly hodnoceny a tříděny jednotlivé stavební hmoty podle ČSN 73 0862 "Stanovení stupně hořlavosti stavebních hmot". Platnost této normy byla ukončena ke dni 31.12.2003, avšak s ohledem na zajištění kontinuity v hodnocení materiálů v rámci projektových norem platily výsledky zkoušek podle této normy, jakož i hodnotová norma ČSN 73 0823, až do 31.12.2007. Podle této normy se stavební hmoty zařazovaly do výše uvedených stupňů.
S platností od 1.7.2003 platí na území ČR nový způsob klasifikace hořlavosti, označovaný jako "Reakce na oheň", shrnutý v klasifikační normě ČSN EN 13501-1.
Norma ČSN 33 2312:85 „Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení v hořlavých látkách a na nich“ umožňovala dle převodní tabulky používat obojí značení ve vztahu k hořlavosti stavebních hmot. K 1.10.2007 bylo zrušeno ustanovení této normy pro krabice ve vztahu k normě ČSN EN 60 670-1, tj platnost normy ČSN 33 2312:85 byla pro elektroinstalační krabice ukončena, avšak platí nadále pro elektroinstalační lišty, kanály a trubky.
Platnost normy ČSN 37 0100 „Elektroinstalační krabice „ byla ukončena k 1.10.2007. Nahrazuje ji norma ČSN EN 60 670-1 „Krabice a úplné kryty pro elektrická příslušenství pro domovní a podobné pevné elektrické instalace“.
Výrobky KOPOS KOLÍN a.s. a třídy hořlavosti A1 - F
Společnost KOPOS KOLÍN a.s. je výrobcem elektroinstalačního úložného materiálu (elektroinstalační lišty a parapetní kanály, elektroinstalační trubky, elektroinstalační krabice), který je posuzován podle NV 17/2003 Sb., NV 118/2016 Sb, kterými se stanovují technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí.
Z uvedeného vyplývá, že elektroinstalační úložný materiál není ve smyslu nařízení posuzován jako stavební materiál, není u něj tedy nutná zkouška třídy reakce na oheň.
Údaje v katalozích společnosti KOPOS KOLÍN a.s. týkající se třídy reakce na oheň uvádějí pouze třídu reakce na oheň podkladového stavebního materiálu, nikoli elektroinstalačního materiálu jako takového.